초록 열기/닫기 버튼

Flektivní jazyky vyjadřují mnoho syntaktických vztahů v rámci slova, změnou jeho tvaru. Ve starších etapách vývoje česká jména vyjadřovala syntaktické funkce pouze pádovými koncovkami. Avšak užívání pádových podob s předložkami se postupně podstatně zvýšilo a vykazuje určitou tendenci koexistovat s bezpředložkovými variantami. Tuto koexistenci, v současné češtině celkem běžnou, označujeme jako konkurenci mezi předložkovými a bezpředložkovými konstrukcemi. Vycházíme z předpokladu, že se v současné češtině předložkovým konstrukcím dává přednost před bezpředložkovými, protože jsou podporovány obecnou tendencí k přesnějšímu a výstižnějšímu vyjadřování významu i konkrétními potřebami takové výstižnosti. Některé typy předložkových konstrukcí se jeví jako inovace a bývají považovány za porušování českého jazykového úzu a následně hodnoceny jako chyby, jiné pronikají do českého jazykového úzu a postupně se přizpůsobují normě. Je tedy důležité předložit současnou normu variantních konstrukcí lexikograficky vybraných sloves. Podrobnější rozbor konkurence mezi předložkovými a bezpředložkovými slovesnými konstrukcemi, který by přinesl přesnější popis vývoje dané tendence a umožnil jisté zobecnění, zůstává důležitým úkolem našeho dalšího výzkumu.